Zkušenosti - co se jinam nevešly
Pokud někdo dělá projekt jen z donucení a nařízení vedením školy, většinou ani nenadchne své žáky.
Vždy se mi lépe spolupracovalo s kolegyněmi stejně naladěnými, poznalo se to již při prvním kontaktu. Buď byly nabídkou nadšené a začaly přemýšlet, jak pomoci, nebo se zeptaly, zda je to zase nějaký výmysl vedení - s těmi z první kategorie se pracuje výborně, s těmi druhými se do projektu nepouštějte. Osvědčilo se mi navazovat spolupráci s nově příchozími kolegyněmi.
Na projektech je skvělé, že poznáte své žáky také z jiného úhlu, ale i oni sami se poznají lépe. Informace získané při projektu si žáci pamatují mnohem déle, spojují si je se zážitky.
Na prvním stupni mohu projekt pro svou třídu zorganizovat klidně i sama.
To je samozřejmě možné i na druhém stupni v rámci hodin, které v dané třídě vyučuji. Vést projekt mezi několika třídami je složitější. Projekt v rámci jednoho ročníku je jednodušší než pro více ročníků. Čím méně tříd, tím je snazší organizace.
Ráda používáma systém „starší pro mladší“. Menší se se zájmem učí od starších. Ti zase mají pocit, že se stávají dospělými, přebírají část odpovědnosti a navíc, ještě jsem nezažila žádného staršího žáka, který by se v konečné fázi sám shodil před malými tím, že by neuměl to, co si připravovali i ostatní.
Zvažte, kolik projektů za rok uděláte. V jiné situaci budete, jestliže učíte pouze na 1. stupni, a v jiné, pokud vyučujete ve více ročnících na 2. stupni. Pokud si projekty časově nerozplánujete, mohly by se vám nahromadit na jedno období a vás by námaha s nimi spojená mohla odradit. Nenechejte se zahltit.
Udělat projekt je jedna věc. Stejně důležité je potom jeho zhodnocení a dotažení do úplného konce. Chci tím říci, že například Středověk uskutečníte v terénu. Je zde skvělá atmosféra k tomu, abyste přímo na místě prodiskutovali, co se líbilo, co bylo trochu nedotažené. (Mimochodem nemyslete ve všem za žáky. Ona taková zkušenost, že nemají tužku, kterou by zapisovali výsledky do startovacích kartiček, které ve škole připravili, není k zahození. Učí je na takovéto drobnosti myslet i příště.) Takovým dotažením myslím zveřejnění uskutečněného projektu např. v místním tisku, na webových stránkách školy, vypálené CD s galerií fotografií a jeho společné prohlédnutí, nástěnka s fotografiemi ve škole... I toto všechno by mělo patřit k projektu. A udělejte to co nejdříve. Když už atmosféra vyprchala, je efekt takto vynaložené námahy sotva poloviční.
Nebojte se pustit do projektů. Po některých si řeknete, že jste něco mohli udělat lépe, jiný třeba již nikdy nezopakujete, některé se vydaří a budete na ně rádi vzpomínat. Nenechejte se odradit tím, že stejný projekt vyjde s jednou třídou výborně a s druhou se nepovede.
Co se také může stát
Na 2. stupni jsme dělali projekt se třemi třídami v rámci jednoho ročníku. Na organizaci nás bylo šest. Poctivě jsme ho připravovali, všichni jsme byli ochotni spolupracovat. Nedomysleli jsme však přesně průběh hodin.
Výsledek?
První hodina se žákům velmi líbila. Ti, kteří měli připravenou svou část výkladu, ji přednesli, měli připravené i kvizy. Jenže druhou hodinu přednášeli další žáci, byť o jiném tématu, tedy zase výklad. A třetí hodina totéž - ochabovala pozornost, čtvrtá hodina - bez komentáře.
Naštěstí pátou hodinu již měly skupiny za úkol shrnout své informace na výsledný plakát a poslední hodinu předávaly své výtvory na závěrečném zhodnocení. Jednotliví žáci obdrželi za splněný úkol upomínkový list, takže výsledný dojem měli dobrý, ale my jsme se poučili. Je třeba se domluvit o formě jednotlivých hodin, aby žáci střídali činnosti.
Jeden vyučující dostal od vedení za úkol vypracovat a navrhnout projekt. Projektu se měli zúčastnit všichni vyučující, kteří ve třídách učí předměty, které byly do projektu zahrnuty. Organizátor projektu je oslovoval jednotlivě, takže nemohli zasáhnout do celkové koncepce a organizace a nemohli se domluvit na jednotných výstupech. Vyučující stejného předmětu se nesešli, projekt spolu neprodiskutovali, každý pracoval trochu jinak. Výsledkem bylo, že některé třídy byly zklamané při porovnávání závěrečných výstupů. Dá se říci, projekt se zdařil, ale...
Nezapomeňte se s vedením domluvit na organizaci rozvrhu všech dní, kdy bude projekt probíhat. Nejde ani tak o ochotu, ale o objektivní problémy, které mohou nastat. I na toto je potřeba myslet s dostatečným předstihem.
Závěr
Projekty se zcela jistě stanou nedílnou součástí výuky. Možná již brzy, a nebo to bude ještě chvilku trvat. Uvidíme, s jakou odvahou a chutí se setkáme u našich učitelů.
Mnozí již tak pracují léta, jiní jsou v počátcích. Je ale ještě hodně takových, pro které jsou projekty neprobádanou činností.
Tato elektronická kniha je určená všem. Může sloužit jako návod, ale může být i pouhou inspirací.
Hlavně by však měla učitelům dodat odvahu přinášet žákům informace i jinou formou, než výkladem.
Učitelská profese není jednoduchá, je to složitý a dlouhodobý proces. Vštípit žákům různých povah a intelektu náročné a ještě třeba i nezáživné učivo vyžaduje od pedagoga obrovskou kreativitu.
Je skvělé, pokud najdete na svém působišti kolegu stejně nadšeného pro práci s dětmi. Spoluprací určitě získáte mnoho nových podnětů.
Věřím, že si tuto elektronickou publikaci nejen přečtete, ale že ji budete používat a znovu se k ní vracet. Ani pro mne sepsáním textu práce nekončí. Projekty prožívám znovu a jinak s jinými třídami, vymýšlím projekty nové. Pokud některý z mých projektů, námětů a nápadů použijete, uvítám, když mi o svých zkušenostech napíšete. I k tomu by tyto webové stránky měly sloužit.